Zkušenost Domova MIKASA a návrhy systémové změny financování služeb
pro osoby s vysokou mírou podpory
Analýza a návrhy MIKASA z.s. | srpen 2026
Úvod
O jakou službu jde
Časová osa řešení současného problému
Co dokazují žádost, její hodnocení a metodika MSK
– Hodnocení finanční potřeby
– Mechanismus výpočtu dotace založený na historické výši dotace
– Individuální posouzení služby
– Rezerva na dofinancování
Zásadní rozpory
– Potřebnost služby versus její skutečné finanční kryt
– Potřeby klientů versus „skladba klientů“
– Kraj znal charakter služby od října 2025
– Detailní srpnové prověřování versus původní hodnocení
– Průměrná dotace na lůžko versus individuální posouzení
– „Na úkor seniorů“ vytváří falešný konflikt
– Bezpečnost nelze financovat „pod minimum“
Lidskoprávní rozměr a bezpečnostní dopady
Financování a víceletý rámec
Krajská síť a návrh systému finančních priorit
– Krajská síť
– Návrh systému finančních priorit
Financování podle skutečné míry podpory
– Od financování „lůžka“ k financování skutečné potřeby
Krizový mechanismus
Role státu, kraje, města a poskytovatele
Co požadujeme
Závěr
Tento dokument vznikl jako souhrn zkušenosti organizace MIKASA z.s. se zajišťováním financování pobytové sociální služby Domov MIKASA – domov pro osoby se zdravotním postižením, ID 5740635.
Jeho účelem není vést spor s představiteli Moravskoslezského kraje, Statutárního města Ostrava nebo Ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně tak není jeho cílem požadovat privilegované postavení jedné organizace nebo jedné skupiny klientů.
Na konkrétním případu Domova MIKASA chceme upozornit na širší systémový problém: na rozpor mezi veřejně deklarovanou potřebností sociální služby, požadavky kladenými na její kvalitu, bezpečnost a ochranu práv klientů a mírou stability a předvídatelnosti finančních prostředků, které má poskytovatel k dispozici pro její skutečné zajištění.
Domov MIKASA poskytuje pobytovou sociální službu osobám s vysokou mírou potřebné podpory, zejména lidem s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči. U této cílové skupiny nelze personální zajištění ani rozsah podpory jednoduše snižovat podle toho, kolik finančních prostředků je právě k dispozici.
Nedostatečný počet pracovníků zde nepředstavuje pouze snížení kvality služby. Významně ovlivňuje podmínky pro bezpečnost klientů i zaměstnanců, možnosti prevence, zvládání krizových situací a jejich četnost a schopnost poskytovatele zajistit individuální podporu odpovídající skutečným potřebám člověka ve službě.
Situace přitom není pouze hypotetickým rizikem. MIKASA z.s. opakovaně upozornila na personální nestabilitu, pracovní úrazy a závažné incidenty, které ukazují, že personální stabilita služby není otázkou nadstandardu, ale jednou ze základních podmínek jejího bezpečného poskytování.
Proto považujeme za nutné vést diskusi nejen o dofinancování služby v roce 2026, ale zejména o tom, jak bude financování zajištěno v roce 2027 a v dalších letech tak, aby bylo dostatečně stabilní, předvídatelné a odpovídalo skutečným potřebám lidí, pro které je služba určena.
Domov MIKASA je pobytovou sociální službou s kapacitou 8 lůžek ve dvou domácnostech.
Již od počátku plánování výstavby Domova MIKASA (od r. 2015, v roce 2016 podán projekt na výstavbu k EU se souhlasným stanoviskem kraje), v jednáních s Moravskoslezským krajem a Statutárním městem Ostrava, stejně jako v dotační žádosti podané v říjnu 2025 MIKASA z.s. vždy uváděla, že Domov MIKASA je určen specifické cílové skupině osob s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči, tj. pro osoby, jejichž potřeby jiné dostupné služby často nejsou schopny personálně, odborně nebo provozně bezpečně zajistit.
Charakter služby byl kraji popsán také v žádosti o dotaci zcela otevřeně. Bylo uvedeno, že jde o specifickou službu pro osoby, z nichž valná část by bez odpovídající sociální podpory mohla končit v psychiatrických nemocnicích nebo v režimu výrazné medikace.
Takový vývoj přitom nelze vnímat pouze jako provozní důsledek nedostupnosti sociální služby. Má také významný lidskoprávní rozměr. Zákon č. 108/2006 Sb. v § 2 vyžaduje, aby sociální služby zachovávaly lidskou důstojnost, vycházely z individuálně určených potřeb člověka, podporovaly jeho samostatnost a sociální začleňování a byly poskytovány způsobem, který důsledně zajišťuje dodržování lidských práv a základních svobod. Pokud by nedostatek odpovídající sociální podpory vedl k dlouhodobým či opakovaným hospitalizacím, nepřiměřenému omezení života člověka nebo k používání medikace primárně jako náhrady chybějící podpory, vzniká reálné riziko zásahu do jeho důstojnosti, autonomie, osobní svobody a práva žít s odpovídající podporou v běžném prostředí. Proto považujeme dostupnost adekvátní sociální služby pro tuto skupinu nejen za otázku financování, ale také za otázku ochrany základních práv lidí se zdravotním postižením.
V části věnované specifikům služby žádost dále výslovně popisuje, že právě potřeby klientů vyžadují vysokou míru podpory, což se odráží v množství personálu a v nákladech na provoz.
Pro rok 2026 bylo již v původní žádosti plánováno 23 přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči.
Vysoká personální náročnost tedy nebyla vytvořena dodatečně v reakci na finanční problém roku 2026. Byla transparentně deklarována již při podání žádosti.
22. 10. 2025 – podání dotační žádosti
Dne 22. 10. 2025 byla Moravskoslezskému kraji podána žádost č. S/2026/896. Pro Domov MIKASA, ID 5740635 Byla požadována dotace ve výši 10 635 000 Kč.
Celkové plánované náklady služby pro rok 2026 byly vyčísleny na 19 795 980 Kč (částka zahrnovala také odpisy majetku ve výši 1 660 980 Kč na novou budovu, částka na provoz činila 18 135 000 Kč). Již tato žádost podrobně popisovala cílovou skupinu, vysokou míru podpory, personální náročnost, strukturu klientů i zvýšené provozní náklady služby.
V žádosti jsme například přímo uvedli, že náklady reflektují velmi specifickou cílovou skupinu, potřebu vysoké míry podpory, nutnost adekvátního personálního zabezpečení a také zvýšené provozní náklady související mimo jiné s agresí klientů vůči sobě nebo okolí při nenaplnění jejich potřeb.
Hodnocení žádosti Moravskoslezským krajem
Hodnocení žádosti následně potvrdilo soulad služby se SPRSS, její základní status v Krajské síti a doporučilo službu k podpoře. Neidentifikovalo žádné neuznatelné ani nadhodnocené náklady. Optimální i maximální návrh podpory byl stanoven na 10 635 000 Kč, výsledná dotace však činila 7 462 000 Kč
Samotné odborné hodnocení žádosti tedy označilo částku 10 635 000 Kč zároveň za optimální i maximální výši podpory a neidentifikovalo žádné neuznatelné nebo nadhodnocené náklady. Přesto byla výsledná dotace stanovena na 7 462 000 Kč.
12. 12. 2025 – pozvánka na odborný kulatý stůl
Dne 12. 12. 2025 byl pan náměstek hejtmana pozván na odborný kulatý stůl konaný před akcí Noc důstojnosti.
Setkání bylo zaměřeno na důstojnost a podporu lidí s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči a na rizika systémového selhání při podpoře této cílové skupiny. Na tento odborný kulatý stůl nedorazil.
20. 2. 2026 – žádost o strategické jednání
Dne 20. 2. 2026 byl náměstek hejtmana požádán o schůzku zaměřenou na představení organizace MIKASA, jejího směřování a podpory osob s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči.
Ve stejný den byla vedoucí odboru sociálních věcí požádána o jednání k ukotvení vizí rozvoje služeb pro tuto cílovou skupinu.
Ani na jednu výzvu nebylo reagováno.
25. 3. 2026 – jednání o financování Domova výslovně otevřeno
Dne 25. 3. 2026 byla vedoucí odboru sociálních věcí požádána o jednání, jehož prvním tématem bylo „Financování služby Domov MIKASA pro osoby s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči pro rok 2026 a další roky.“
Tím je doloženo, že otázka financování roku 2026 i dalších let nebyla kraji předložena až v červnu nebo červenci. Opět však na tuto výzvu nebylo reagováno.
16.–18. 6. 2026 – finanční problém získává bezpečnostní rozměr
V polovině června (16. 6. 2026) jsme písemně upozornili na kritický nedostatek prostředků a konkrétní personální dopady.
V komunikaci s krajským úřadem byly popsány odchody pracovníků, akutní personální výpadky, dopady na psychický stav klientů a zvýšené riziko krizových situací.
Dne 18. 6. 2026 proběhlo jednání v prostorách Krajského úřadu za účasti ředitele a provozní ředitelky MIKASA z.s., náměstka hejtmana a vedoucí odboru sociálních věcí. Toto jednání později připomíná i samotný kraj.
Již na tomto jednání jsme předkládali ekonomické podklady k dané situaci a současně připomněli březnovou žádost o jednání k financování. Zde nám bylo oznámeno, že s dofinancováním nemáme počítat.
Mimo to bylo jednáno také o vzniku specializované odlehčovací služby pro klienty s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči v Moravskoslezském kraji za podpory 10 obcí kraje.
25. 6. 2026 – výzva k bezodkladnému řešení
MIKASA z.s. zaslala Moravskoslezskému kraji formální výzvu k bezodkladnému řešení financování a zajištění dostupnosti služby Domova MIKASA. Organizace upozornila, že při stávajícím finančním nastavení disponuje prostředky pouze přibližně do první poloviny září 2026.
Požadovala mimo jiné:
25. 6. 2026 – podnět MPSV
Ve stejný den se MIKASA z.s. obrátila také na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podnět již tehdy upozorňoval na možné systémové selhání podpory lidí s vysokou mírou potřeb a na riziko hospitalizací či jiného nevhodného řešení situace klientů v případě omezení služby.
5. 7. 2026 – veřejné vyjádření kraje, že s dofinancováním nepočítá
V reportáži Seznam Zpráv ze dne 5. 7. 2026 náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Stanislav Kopecký uvedl, že kraj neplánuje chybějící prostředky na provoz Domova MIKASA doplatit. Současně argumentoval tím, že kraj pouze přerozděluje prostředky mezi všechny sociální služby a funguje jako „průtokáč“. Ve stejném článku však Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že konkrétní rozdělení prostředků mezi jednotlivé poskytovatele je plně v kompetenci kraje a že kraj má možnost dlouhodobě kvalitní službu dofinancovat podle vlastních priorit.
Pro MIKASA z.s. je tento moment důležitý zejména proto, že veřejné sdělení o neplánovaném dofinancování zaznělo ještě před dokončením dalších jednání a před pozdějším požadavkem kraje na rozsáhlé doplnění ekonomických, personálních a provozních podkladů.
7. 7. 2026 – odpověď Moravskoslezského kraje a veřejné upozornění MIKASA z.s. na ohrožení Domova
Kraj ve své odpovědi označil Statutární město Ostrava za veřejného zadavatele, kterému podle jeho stanoviska primárně náleží posouzení potřebnosti, rozsahu a cílové skupiny služby.
Současně argumentoval nadprůměrnou výší podpory Domova MIKASA v porovnání s průměrem daného druhu sociální služby.
Za klíčové považujeme doporučení, se kterým však zásadně nesouhlasíme, podle kterého má poskytovatel průběžně nastavovat „rozsah poskytované péče, skladbu klientů a kapacitu služby tak, aby odpovídaly personálnímu, provoznímu a finančnímu zajištění, kterým organizace disponuje, a které je predikovatelné min. na rok následný tak, aby bylo možné garantovat bezpečné a kvalitní poskytování sociální služby.“
Veřejné upozornění MIKASA z.s. na ohrožení služby Domova MIKASA
12. 7. 2026 – reakce MIKASA z.s.
MIKASA z.s. rozporovala názor, že kraj nemá vlastní odpovědnost při hodnocení potřebnosti a dostupnosti služby.
Současně upozornila na praktický důsledek doporučení měnit „skladbu klientů“.
V podmínkách Domova MIKASA by totiž znamenalo preferovat osoby s nižší náročností podpory před osobami, pro které byla služba původně vytvořena.
15. 7. 2026 – společné jednání MIKASA z.s., města Ostravy a MSK
Dne 15. 7. proběhlo osobní jednání se zástupci Moravskoslezského kraje, města Ostravy a MIKASA z.s., kde byly procházeny dodané materiály, rozebírány finanční položky a další. Na základě tohoto jednání byly vyžádány další podklady.
21. 7. 2026 – dodání podkladů a iniciativa k meziinstitucionálnímu jednání
MIKASA z.s. dne 21. 7. 2026 odeslala kraji požadované podklady jako výkazy do 30. 6. 2026, rozpad některých zásadních účtů na položky, aktualizovaný rozpočet a výhled čerpání do konce roku 2026 atd.
Současně MIKASA z.s. iniciovala jednání mezi zástupci organizace, ministrem práce a sociálních věcí, zástupci ombudsmana, Moravskoslezským krajem a městem Ostrava, které mělo otevřít nejen aktuální finanční situaci Domova MIKASA, ale také:
Schůzky 24.7.2026 se zúčastnil ministr práce a sociálních věcí Ing. Aleš Juchelka, zástupci ombudsmana a organizace MIKASA z.s. Zástupci kraje a města se omluvili.
Výstupem jednání byly informace později zmíněné také v dopise pana ministra:
28. 7. 2026 – další tiskové stanovisko MIKASA z.s.
Dne 28. 7. 2026 MIKASA z.s. tiskovou zprávou upozornila, že Domovu MIKASA hrozí zánik a osm klientů s vysokou mírou potřebné podpory může přijít o stávající službu.
Organizace uvedla, že při pokračující nejistotě financování není schopna dlouhodobě garantovat zachování služby v dosavadním rozsahu a současně odmítla řešení založené na snižování potřebné podpory nebo na postupném nahrazování současných klientů osobami s nižší personální a finanční náročností.
Tím se do veřejné debaty výrazněji dostala také otázka tzv. „skladby klientů“. V podmínkách Domova MIKASA by její změna nebyla neutrálním provozním opatřením, ale v praxi by znamenala postupné vytlačování lidí s nejvyšší mírou potřeb právě proto, že jejich podpora je nejnáročnější. MIKASA z.s. proto upozornila, že nedostatek veřejného financování nemůže být řešen tím, že se ekonomická náročnost člověka stane faktickým kritériem jeho přístupu ke službě.
29. – 30. 7. 2026 – tisková zpráva kraje a žádost MIKASA z.s. o jasné stanovisko
Moravskoslezský kraj zveřejnil 29. 7. 2026 tiskovou zprávu (zde), v níž mimo jiné rámoval problém tvrzením, že službu MIKASA chce zachovat, ale nemůže ji financovat „na úkor seniorů nebo jiných klientů“.
Tisková zpráva může ve veřejnosti vyvolat dojem, že MIKASA požaduje nepřiměřené zvýhodnění, dodatečné finanční prostředky, se kterými kraj nemohl počítat, nebo financování na úkor seniorů a jiných klientů sociálních služeb.
Takové vyznění odmítáme.
MIKASA nežádá o zvýhodnění na úkor jiné cílové skupiny. Žádá, aby financování služby odpovídalo skutečným, předem deklarovaným a doložitelným nákladům nezbytným pro bezpečné, kvalitní a zákonné poskytování péče klientům s mimořádně vysokou mírou potřebné podpory.
Dne 30. 7. se ředitel MIKASA z.s. telefonicky (bezúspěšně) a emailově obrátil na náměstka hejtmana s žádostí o kontakt a upozornil, že organizace potřebuje vědět, co může očekávat a co má komunikovat pečujícím, protože stojí před reálným oznámením o ukončení poskytování sociálních služeb klientům Domova MIKASA. Bohužel bez zpětné vazby.
30. 7. 2026 – Oznámení o ukončení smluv poskytování sociální služby klientům/ opatrovníkům Domova MIKASA a odpověď Ministerstva práce a sociálních věcí
Dne 30. 7. 2026 MIKASA z.s. předala klientům Domova MIKASA, respektive jejich zákonným zástupcům či opatrovníkům, oznámení o ukončení poskytování sociální služby ke dni 30. 9. 2026.
K tomuto kroku organizace přistoupila až po několika měsících předchozí komunikace s Moravskoslezským krajem a dalších jednáních o financování služby. MIKASA z.s. již v březnu 2026 výslovně otevřela otázku financování Domova pro rok 2026 a další roky a v červnu opakovaně upozornila na to, že bez dalšího řešení nebude schopna dlouhodobě garantovat bezpečné poskytování služby v kvalitě a bezpečnosti odpovídající potřebám klientů a požadavkům zákona o sociálních službách.
Předání oznámení proto nepředstavovalo náhlé nebo překvapivé rozhodnutí poskytovatele, ale vyústění dlouhodobě nevyřešené finanční nejistoty. Riziko omezení služby se tím současně změnilo z varovného scénáře v konkrétní dopad na osm klientů a jejich rodiny, pro které bylo nutné bezodkladně začít řešit další dostupnost odpovídající podpory po 30. 9. 2026.
Téhož dne MPSV ve své odpovědi na výzvu MIKASA z.s. ze dne 25. 6. 2026 vysvětluje, že stát přiděluje finanční prostředky krajům dle směrných čísel, ale „o konkrétním rozdělení těchto prostředků mezi jednotlivé poskytovatele rozhodují kraje v rámci své samostatné působnosti, podle vlastních pravidel, priorit a potřeb svého území a současně nesou odpovědnost za plánování a rozvoj krajské sítě sociálních služeb, včetně rozhodování o jejích kapacitách“.
MPSV rovněž uvádí, že usiluje o zvýšení stability systému financování a že jedním ze směrů je vytvoření podmínek pro víceleté financování.
4. 8. 2026 – výzva k detailnímu doplnění informací
Kraj následně požádal MIKASA o další personální, mzdové a provozní informace.
Požadoval například skutečné úvazky, průměrné mzdy, pracovní náplně, vysvětlení mzdového vývoje, informace o dávkách klientů, ceníky, podrobnosti některých provozních nákladů.
Dále požadoval mimo jiné knihy jízd, detail materiálových nákladů a aktualizovanou predikci hospodaření.
Současně výslovně požádal o varianty řešení při plném, částečném a nulovém dofinancování.
13. 8. 2026 – doplnění podkladů MIKASA
MIKASA požadované podklady předložila a znovu připomněla, že základní finanční model služby je kraji znám od října 2025 a je nutné vědět, jak bude služba financována, případně kam směřovat současné klienty.
27. 8. 2026 – Moravskoslezský kraj vyzval ke schůzce
Moravskoslezský kraj vyzval ke schůzce k řešení aktuální situace související s poskytováním služby domova pro osoby se zdravotním postižením a to na 16. 9. 2026 – na den, kdy zasedá zastupitelstvo kraje a kdy bude schvalovat návrhy dofinancování.
Doložená žádost a zejména její hodnocení významně mění povahu celé diskuse. Nejde jen o tvrzení poskytovatele, že požadovaná částka byla oprávněná. Máme k dispozici oficiální hodnoticí dokument Moravskoslezského kraje.
Ten:
Výsledná dotace však činila pouze 7 462 000 Kč.
Jádrem problému proto není primárně spor o to, zda byla původní finanční potřeba neuznatelná nebo nadhodnocená. Samotné hodnocení kraje ji v těchto parametrech nezpochybnilo. Klíčovou otázkou je, proč byla optimálně vyhodnocená podpora 10 635 000 Kč snížena na 7 462 000 Kč a jak má být vzniklý rozdíl systémově řešen.
Další zásadní informace přináší dokument Moravskoslezského kraje „Způsob výpočtu návrhu dotace pro rok 2026“.
Metodika rozlišuje mezi optimálním návrhem dotace a následným reálným návrhem.
Optimální návrh vzniká po zhodnocení potřebnosti, souladu s Krajskou sítí, přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu, neuznatelných nákladů a dalších zdrojů financování.
Následně však výpočet reálné dotace vychází mimo jiné z historické dotace předchozího roku a z koeficientů jednotlivých tříd služeb.
To znamená, že rozdíl mezi optimální částkou a skutečnou dotací nemusí být důsledkem zpochybnění oprávněnosti rozpočtu služby. Může vzniknout přímo jako důsledek mechanismu rozdělení omezeného celkového objemu prostředků.
U stávajících služeb je výchozí dotace pro rok 2026 zásadně odvozována od dotace poskytnuté v roce 2025. Následně jsou služby rozděleny do pěti tříd a výchozí dotace je násobena koeficientem:
Tento princip může být z hlediska rozdělení omezených prostředků administrativně pochopitelný.
Současně však vytváří riziko, že historická výše dotace bude dlouhodobě reprodukovat rozdíl mezi financováním a skutečnými aktuálními potřebami služby.
U služby, jejíž klientská struktura vyžaduje mimořádně vysokou personální podporu, proto nelze podle našeho názoru pracovat pouze s historickou výší dotace.
Zde se plně projevila situace Domova MIKASA spolu se skutečnostmi roku 2024 (provoz od 1.4.2024, nižší počet personálu s ohledem na postupný nástup klientů, povodněmi na podzim roku 2024) a roku 2025 (1. kvartál roku dořešování povodní, opravy jednotlivých pokojů, podzim nástup posledního klient) a skutečnosti, že pro Domov MIKASA v rámci nákladů a potřeb klientů je signifikantní rok 2026 plánovaný podle nákladů 2. poloviny roku 2025.
Zde tedy není možné vycházet z rozpočtu roku 2025. Navíc tento princip nezohledňuje jak inflaci (průměrná inflace v roce 2025 byla 2,5%, avšak u služeb 4,7%), tak předpokládanou inflaci pro rok 2026 (2,0 – 2,5 %) tak iniciované navyšování mezd pracovníků ve výši 5 %.
Toto považujeme za jednu z nejdůležitějších skutečností celého dokumentu. Metodika kraje výslovně počítá se zohledněním specifických potřeb sociálních služeb podle znalosti místních podmínek. Mezi domovy pro osoby se zdravotním postižením určenými k individuálnímu posouzení kvůli transformaci, nevybraným úhradám či poskytování služby specifické cílové skupině je výslovně uveden také Domov MIKASA – registrační číslo 5740635.
To znamená, že samotný krajský mechanismus financování předem rozpoznal, že Domov MIKASA patří mezi služby, u kterých jsou specifika natolik významná, že zasluhují individuální posouzení.
Jestliže byl Domov MIKASA samotným krajem identifikován jako služba vyžadující individuální posouzení z důvodu specifické cílové skupiny, nelze jeho přiměřenost financování následně věrohodně hodnotit pouze pomocí průměrné dotace na jedno lůžko všech domovů pro osoby se zdravotním postižením.
Metodika výslovně pracuje také s kategorií služeb určených specifickým cílovým skupinám vyžadujícím vysokou míru podpory. Vysoká míra podpory tedy není dodatečným argumentem vytvořeným poskytovatelem. Je okolností, se kterou počítá přímo způsob financování vytvořený krajem.
Metodika počítala s tím, že část finančních prostředků nebude rozdělena v prvním kole. Původně bylo možné ponechat maximálně 3 % jako rezervu například pro:
V konkrétním návrhu pro rok 2026 bylo v rezervě ponecháno 41 518 000 Kč, tedy přibližně 1,32 % předpokládané krajské alokace, opět výslovně mimo jiné na dofinancování služeb a řešení specifických potřeb.
To znamená, že dofinancování služby v průběhu roku není systémově nepředvídanou výjimkou.
Je výslovně součástí mechanismu, který kraj pro rok 2026 vytvořil.
Domov MIKASA je základní službou Krajské sítě, je v souladu se SPRSS a byl doporučen k podpoře. Optimální podpora byla stanovena na 10 635 000 Kč, přiznaná dotace však činila 7 462 000 Kč.
Zásadní otázkou proto není, zda byla potřeba služby uznána, ale jak má poskytovatel plnit veřejné zadání, pokud reálné financování nedosahuje úrovně, kterou samotné hodnocení označilo za optimální.
Kraj doporučil přizpůsobovat rozsah péče, skladbu klientů a kapacitu dostupným prostředkům. V konkrétních podmínkách Domova MIKASA ale „změna skladby klientů“ znamená něco velmi konkrétního: ukončovat nebo neposkytovat službu lidem s nejvyšší potřebou podpory a nahrazovat je klienty, jejichž podpora je personálně a ekonomicky méně náročná.
Takový výsledek by fakticky vytvořil ekonomickou selekci podle náročnosti člověka. Čím složitější by byly jeho potřeby, tím vyšší by bylo riziko, že pro poskytovatele nebude „finančně udržitelný“. To je v zásadním rozporu se smyslem sociálních služeb i s ochranou důstojnosti a práv osob se zdravotním postižením.
Nelze tvrdit, že vysoká personální nebo provozní náročnost byla zjištěna až během léta 2026. Původní žádost výslovně popsala:
Tyto informace byly součástí žádosti již 22. 10. 2025.
Kraj má samozřejmě právo ověřovat hospodárnost veřejných prostředků. Je však třeba připomenout, že jeho vlastní hodnoticí dokument na podanou žádost:
Pozdější prověřování proto může zpřesňovat aktuální situaci roku 2026. Nemůže ale samo o sobě vytvářet dojem, že původní finanční potřeba byla neznámá nebo neprověřená.
Kraj veřejně argumentoval výrazně vyšší dotací Domovu MIKASA v přepočtu na lůžko. Takové srovnání však musí zohledňovat strukturu klientů a skutečnou náročnost podpory.
V případě Domova MIKASA navíc kraj sám ve své metodice službu explicitně zařadil mezi domovy určené k individuálnímu posouzení kvůli specifické cílové skupině.
Je proto rozporné nejprve službu označit za specifickou a určenou k individuálnímu posouzení a následně její financování veřejně vysvětlovat především jednoduchým porovnáním s průměrem všech služeb stejného druhu.
MIKASA nežádá, aby byly prostředky odebrány seniorům či jiné cílové skupině. Nejde o soutěž lidí s autismem a náročným chováním proti seniorům. Obě skupiny mají legitimní právo na dostupnou a bezpečnou podporu.
Skutečnou otázkou je: jak má veřejný systém rozhodovat, pokud finanční prostředky objektivně nestačí na pokrytí všech potřeb?
Takové rozhodování by mělo vycházet z předem stanovených kritérií potřebnosti, nezastupitelnosti služby, dostupnosti alternativ a závažnosti následků omezení.
Nemělo by být prezentováno jako konflikt jednotlivých skupin klientů.
Domov MIKASA již nyní pracuje na personální úrovni, kterou považuje za minimální pro bezpečné zajištění péče. Současný stav již přináší pracovní úrazy a závažné incidenty ze strany klientů v kritických situacích směrem k pracovníkům, lidem okolo a vybavení Domova MIKASA.
Další snižování personálních nákladů proto není pouze otázkou úspory. Je otázkou bezpečnosti.
Snížení počtu pracovníků při zachování stejného počtu a stejné struktury klientů není skutečným řešením finančního problému. Pouze zvyšuje rizika pro klienty a zaměstnance.
Zvláštní pozornost zasluhuje návrh „změny skladby klientů“. V prostředí běžného podniku může být změna zákaznické struktury standardním ekonomickým rozhodnutím. V sociální službě je situace zásadně odlišná. Klient není zákazník, jehož lze nahradit jiným klientem proto, že je ekonomicky výhodnější.
Pokud by nedostatečné veřejné financování vedlo k tomu, že služba bude nucena ukončovat podporu osobám s nejtěžším postižením a potřebou nejvyšší míry podpory a přijímat osoby s nižší potřebou podpory, znamenalo by to, že právě závažnost postižení a náročnost podpory se stanou faktickým důvodem omezení přístupu ke službě.
Takový důsledek vyvolává závažné otázky z hlediska rovného přístupu k sociálním službám, ochrany důstojnosti, autonomie a práv osob se zdravotním postižením. Systém sociálních služeb má především reagovat na potřeby lidí – nikoli vytvářet ekonomickou motivaci vybírat ty, kteří jsou nejlevnější, o něž je péče jednodušší co do procesu, tak počtu pracovníků.
Interní analýzy MIKASA ukazují výraznou souvislost mezi efektivní personální kapacitou a četností incidentů. Nejde o tvrzení jednoduché příčinné souvislosti. Je však zřejmé, že dostatek zkušených pracovníků zvyšuje možnosti:
Personální stabilita proto není pouze pracovněprávní nebo ekonomickou veličinou. Je jedním z nástrojů ochrany života, zdraví a důstojnosti klientů, ale také zajištěním bezpečí pracovníků.
Jednorázové dofinancování může vyřešit letošní akutní deficit. Nevyřeší však základní problém. Poskytovatel potřebuje znát množství finančních prostředků, aby mohl zajistit následující:
Nelze stabilizovat zaměstnance, pokud organizace sama neví, zda bude mít za několik měsíců prostředky na jejich mzdy. Nelze klientům garantovat stabilní domov a současně každoročně čekat, zda bude služba v druhé polovině roku dofinancována. Proto současné řešení musí obsahovat nejen odpověď na otázku roku 2026, ale také:
Jak bude služba financována v roce 2027 a v dalších letech?
Víceleté financování
MIKASA považuje za zásadní otevřít diskusi o víceletém financování vysoce specializovaných služeb. Tento požadavek není pouze návrhem poskytovatele. Také MPSV ve své odpovědi deklaruje záměr zvyšovat stabilitu financování a pracovat na vytvoření podmínek pro víceleté financování.
Víceletý rámec nemusí znamenat bezpodmínečnou garanci každé jednotlivé nákladové položky. Měl by však garantovat minimální stabilní základ umožňující:
Současně kraj má s víceletým financováním zkušenosti v oblasti služeb sociální prevence, které byly financovány skrze evropské dotace.
Krajská síť by neměla být pouze seznamem všech služeb, které následně soutěží o omezený objem peněz. Pokud má kraj odpovědnost za plánování a rozvoj sítě, měla by síť obsahovat také informaci o:
Pokud kraj stanovuje síť, cílové skupiny a kapacity a uzavírá s poskytovateli závazek veřejné služby, měl by současně existovat transparentní mechanismus, který určí, jak bude postupováno, pokud veřejné prostředky neumožní stanovený rozsah služby bezpečně poskytovat.
Pokud veřejné prostředky objektivně nestačí na plné financování všech služeb, považujeme za nezbytné, aby existoval předem známý, transparentní a přezkoumatelný systém prioritizace.
Takový systém by neměl vycházet pouze z druhu služby, počtu lůžek, historické výše dotace nebo prostého srovnání nákladů mezi jednotlivými poskytovateli. Měl by především hodnotit reálné důsledky případného omezení konkrétní služby pro její klienty, jejich bezpečí, zdraví, důstojnost a dostupnost další podpory.
Tento princip ostatně není v rozporu ani s vlastní metodikou Moravskoslezského kraje. Ta výslovně umožňuje zohlednit specifické potřeby jednotlivých sociálních služeb podle znalosti místních podmínek a počítá s individuálním posouzením některých služeb. Mezi domovy pro osoby se zdravotním postižením určenými k takovému individuálnímu posouzení je výslovně uveden také Domov MIKASA.
Metodika současně počítá s vytvořením rezervy určené mimo jiné právě k dofinancování sociálních služeb a řešení specifických potřeb. Pro rok 2026 byla v tomto mechanismu navržena rezerva 41 518 000 Kč.
Z toho podle našeho názoru vyplývá, že systém už dnes připouští určitou míru prioritizace. Otázkou tedy není, zda prioritizace existovat může, ale podle jakých transparentních kritérií má být prováděna.
Již původní záměr rozdělení krajských sítí na služby statusu základní a optimální byl zamýšlen jako legitimní rámec pro určení, které služby jsou pro zajištění potřeb osob v kraji zásadní. Jelikož však v síti základní jsou téměř všechny služby (716 ze 756 služeb), navrhujeme diskutovat o následující prioritizaci:
Priorita A – nezastupitelné služby
Do nejvyšší priority by měly být zařazeny služby, jejichž omezení nebo ukončení by mělo nejzávažnější a nejméně napravitelné důsledky. Jde zejména o služby, jejichž omezení by:
U těchto služeb by měla být nejprve stanovena minimální personální a provozní potřeba nezbytná pro bezpečné a řádné fungování a tato úroveň by měla být při rozdělování omezených prostředků chráněna přednostně.
Nejde o automatickou garanci každého rozpočtu, který jakýkoli poskytovatel předloží. Poskytovatel musí být schopen náklady doložit v kontextu potřeb klientů a veřejná správa má legitimní právo ověřovat jejich hospodárnost.
Rozdíl je v tom, že u nezastupitelné služby by neměla být hlavní otázka pouze „Kolik je možné této službě přidělit?“ ale také „Jaké budou konkrétní důsledky, pokud jí tuto částku nepřidělíme?“
Právě tento druh posouzení je u Domova MIKASA mimořádně významný. V původní žádosti bylo kraji doloženo, že služba má osm klientů, všech osm bylo ve IV. stupni závislosti. Současně MIKASA popsala vysokou personální potřebu a specifickou cílovou skupinu osob s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči.
Priorita B – služby s omezenou možností redukce
Druhou skupinu by tvořily služby, u kterých je možné část činností, kapacity nebo provozního rozsahu dočasně upravit, aniž by tím vzniklo bezprostřední závažné ohrožení klientů.
Mohlo by například jít o situace, kdy:
I zde však musí být před jakýmkoli omezením vyhodnoceny konkrétní dopady na klienty.
Možnost redukce nesmí být odvozována pouze z hlediska finanční úspory. Musí být doloženo, že redukce je skutečně bezpečná a že nezpůsobí přesun problému jinam.
Například personální snížení, které formálně sníží náklady služby, ale současně zvýší počet krizových situací, pracovních úrazů nebo potřebu hospitalizací, nelze považovat za skutečnou systémovou úsporu.
Priorita C – služby nebo kapacity s dostupnou alternativou
Nižší finanční prioritu mohou mít služby nebo části kapacit, u kterých lze potřebu člověka v daném okamžiku bezpečně a skutečně zajistit jiným dostupným způsobem.
Rozhodující ale musí být slovo „reálně“. Alternativou není služba, která:
Pouhé konstatování, že v registru existuje jiná sociální služba stejného druhu, proto samo o sobě neprokazuje existenci skutečné alternativy.
Kritéria, podle kterých by měla být priorita stanovována
Pro rozhodování navrhujeme hodnotit zejména:
Výsledkem by nemělo být hodnocení toho, který klient nebo která skupina lidí je „důležitější“. Má jít o hodnocení jak závažné budou následky, pokud konkrétní služba nebude schopna pokračovat.
Takový model by podle našeho názoru také omezil veřejné stavění jednotlivých cílových skupin proti sobě. Rozhodování by se nepohybovalo v rovině „autismus versus senioři“, ale v rovině konkrétních potřeb, rizik a dostupnosti alternativ.
Pouhé srovnávání sociálních služeb podle jejich zákonného druhu, počtu lůžek nebo průměrné dotace na jedno lůžko je u vysoce specializovaných služeb nedostatečné.
Dva domovy pro osoby se zdravotním postižením mohou mít stejnou kapacitu, ale zcela odlišnou personální, odbornou i provozní náročnost. Rozdíl nevytváří samotná budova nebo počet lůžek. Rozdíl vytvářejí především potřeby lidí, kteří na těchto „lůžkách“ žijí.
Stupeň závislosti
Stupeň závislosti představuje základní informaci o rozsahu potřeby pomoci člověka. Neměl by však být jediným ukazatelem. Dva lidé ve stejném stupni závislosti mohou vyžadovat velmi rozdílný způsob podpory, a jelikož je vyhodnocování potřeb v systému příspěvku na péči rigidní, je potřeba přistupovat k tomuto kritériu obezřetně. U lidí s autismem často nastává situace, že zvládnou běžnou péči o sebe, ale v důsledku poruchy autistického spektra vyžadují dohled 24 hodin / 7 dní v týdnu.
Proto musí být stupeň závislosti doplněn dalšími kritérii.
Potřeba individuální podpory
U některých lidí je možné bezpečně poskytovat podporu skupinově. Jiní potřebují v určitých situacích podporu pracovníka 1:1, případně krátkodobě přítomnost více pracovníků současně, například při doprovodech, při krizových situacích či v jiných náročných situacích, kdy je kapacita jednoho pracovníka velmi brzy vyčerpána. Taková potřeba zásadně mění ekonomiku služby.
Jestliže jeden klient v určité části dne vyžaduje individuální podporu jednoho pracovníka, nelze náklady služby smysluplně srovnávat s domovem, kde jeden pracovník současně podporuje výrazně větší skupinu klientů.
Chování náročné na péči
Chování náročné na péči může významně zvyšovat požadavky na:
Skutečná personální potřeba
Finanční model by měl odlišovat formálně splněné personální minimum od personální kapacity skutečně potřebné pro bezpečné poskytování služby konkrétním klientům.
Oficiální hodnocení žádosti MIKASA sice uvádí, že byl naplněn minimální personální standard, současně ale akceptovalo předložený personální a nákladový model a stanovilo optimální podporu ve výši celých požadovaných 10 635 000 Kč.
To je důležitý rozdíl. Splnění minimálního standardu samo o sobě neznamená, že další snížení personálu je bezpečné nebo odborně přijatelné.
Noční podpora
U pobytových služeb musí být zohledněna skutečnost, že podpora probíhá 24 hodin denně, 365 dní v roce. Někteří klienti mohou vyžadovat podporu také v noci, mohou mít převrácený denní/ noční režim, v části roku spí méně atd. Nákladovost proto není dána jen počtem pracovníků na denní směně. Je nutné započítat také:
Formální počet úvazků tak nemusí odpovídat počtu pracovníků skutečně dostupných v konkrétním okamžiku.
Četnost a závažnost krizových situací
U služeb pro osoby s chováním náročným na péči by mělo financování zohledňovat také množství a charakter krizových situací.
Zkušenost v ČR i ze zahraničí ukazuje, že dostatečný, kvalitně vyškolený personál snižuje míru napětí u klientů a vede ke snižování intenzity či četnosti náročného chování.
Interní data MIKASA ukazují souvislost mezi efektivní personální kapacitou a četností incidentů. Nejde o důkaz jednoduché příčinné souvislosti, ale o významný provozní ukazatel toho, že personální zajištění ovlivňuje možnosti prevence a bezpečné práce s klienty.
Financování proto nemůže vycházet pouze z otázky „Kolik pracovníků je administrativně požadováno?“ ale také „Kolik zkušených pracovníků musí být reálně přítomno, aby byla služba bezpečná?“
Odbornost a stabilita pracovníků
U specifické cílové skupiny není jeden pracovník automaticky nahraditelný jiným.
Významná je:
Proto může vysoká fluktuace znamenat pokles skutečné personální kapacity služby i tehdy, když formální počet zaměstnanců zůstane podobný.
Dostupnost alternativ
Finanční náročnost služby nelze hodnotit izolovaně od otázky, co by se stalo, kdyby služba přestala existovat. Pokud klienta může bez zásadního problému převzít jiná dostupná služba, je situace jiná než tam, kde:
Právě tuto nezastupitelnost MIKASA popisovala již v původní dotační žádosti, kde uváděla, že služba podporuje osoby, které by vzhledem ke svým potřebám mohly jinak končit v psychiatrických zařízeních.
Regionální význam služby
Financování by mělo zohledňovat také to, zda služba řeší potřebu pouze jedné obce, nebo zda má význam pro širší území. Také vlastní metodika MSK počítá při individuálním posouzení se službami pokrývajícími potřeby širšího území a se službami pro specifické cílové skupiny.
Základní změna by podle našeho názoru měla spočívat v tom, že veřejné financování nebude primárně odpovídat na otázku „Kolik stojí jedno lůžko tohoto druhu služby?“ ale „Jaký rozsah podpory potřebují lidé, kteří toto konkrétní lůžko využívají?“
To neznamená rezignovat na porovnávání nákladů nebo hospodárnost. Naopak. Porovnání je důležité, ale musí porovnávat srovnatelné služby a srovnatelnou míru podpory.
Jestliže služba pro osm lidí s velmi vysokou mírou závislosti a náročnými projevy chování stojí více než jiný domov se stejným počtem lůžek, není samotný rozdíl důkazem neefektivity. Může být přímým odrazem rozdílných potřeb klientů.
A právě v případě Domova MIKASA tuto skutečnost nepřímo potvrzuje i samotná metodika Moravskoslezského kraje: Domov MIKASA je v ní výslovně zařazen mezi služby určené k individuálnímu posouzení z důvodu specifické cílové skupiny.
Proto považujeme za systémově správné, aby služby pro lidi s mimořádně vysokou mírou podpory nebyly financovány pouze podle průměru svého zákonného druhu, ale podle reálně doložené intenzity podpory, kterou jejich klienti potřebují.
Pokud poskytovatel doloží, že přidělené financování již neumožňuje bezpečný provoz, měl by existovat automaticky aktivovaný krizový mechanismus. Navrhujeme tento postup:
Po doložení bezprostředního rizika poskytovatelem by měl kraj svolat společné krizové jednání nejpozději do 10 pracovních dnů.
Konečný výsledek dotačního procesu může být podmínkou definitivního rozhodnutí o částce. Neměl by však být podmínkou zahájení krizového plánování.
Současná situace není výsledkem odpovědnosti jediného subjektu. Níže uvádíme role jednotlivých subjektů v procesu poskytování sociálních služeb.
Stát
Vytváří zákonný rámec a poskytuje významnou část finančních prostředků krajům.
Moravskoslezský kraj
Plánuje a rozvíjí Krajskou síť, rozhoduje o jejích parametrech a v rámci své samostatné působnosti rozděluje prostředky mezi konkrétní poskytovatele.
Statutární město Ostrava
Je významným veřejným partnerem a podílí se na deklaraci potřebnosti i financování služby.
MIKASA z.s.
Odpovídá za hospodárné, odborné, kvalitní a bezpečné poskytování sociální služby.
Klienti, opatrovníci a rodiny
Nesou bezprostřední následky jakéhokoli systémového rozhodnutí.
Řešení proto musí být společné.
MIKASA žádá zejména:
Případ Domova MIKASA není pouze příběhem jedné žádosti o dotaci. Dokumentace ukazuje širší problém, se kterým se mohou setkávat také další specializované sociální služby.
MIKASA již v žádosti podané 22. 10. 2025 podrobně popsala charakter služby, vysokou míru potřeb klientů, personální náročnost i důvody zvýšených nákladů. Následné hodnocení Moravskoslezského kraje potvrdilo soulad služby se střednědobým plánem a její základní status v Krajské síti, neshledalo neuznatelné ani nadhodnocené náklady a stanovilo optimální i maximální výši podpory na 10 635 000 Kč. Výsledná dotace však činila 7 462 000 Kč.
Vlastní metodika kraje současně ukazuje, že skutečně přidělená dotace může být nižší než optimálně vyhodnocená potřeba v důsledku mechanismu rozdělení dostupných prostředků. Zároveň však tato metodika počítá s individuálním posouzením specifických služeb, mezi které výslovně řadí také Domov MIKASA.
Nejde tedy primárně o spor, zda MIKASA požadovala neoprávněné nebo nadhodnocené prostředky. Jde o rozdíl mezi odborně vyhodnocenou potřebou služby a částkou, kterou jí dotační mechanismus reálně přidělil.
Tento rozdíl nemůže být řešen snížením péče pod úroveň potřebnou pro bezpečné poskytování služby ani snižováním počtu pracovníků při zachování stejné struktury klientů. Stejně tak by neměl být řešen nahrazováním lidí s nejvyšší mírou podpory klienty, jejichž podpora je personálně a finančně méně náročná.
Takový postup by přenesl důsledky systémového nedostatku finančních prostředků přímo na osoby, které jsou na sociální službě nejvíce závislé.
Stejně tak odmítáme stavět klienty Domova MIKASA proti seniorům nebo jiným skupinám lidí. Odpovědí na nedostatek veřejných prostředků nemá být soutěž o to, která skupina je důležitější.
Odpovědí má být transparentní systém, který posuzuje skutečné potřeby klientů, nezastupitelnost služby, dostupnost alternativ a závažnost důsledků případného omezení.
Nejde o to garantovat každému poskytovateli jakýkoli rozpočet, který předloží. Jde o to zajistit, aby veřejná objednávka sociální služby měla reálnou vazbu na zdroje nezbytné pro její bezpečné a řádné poskytování.
Pokud veřejná správa požaduje službu pro osoby s mimořádně vysokou mírou podpory, musí počítat s tím, že tato podpora má také mimořádnou personální a finanční náročnost.
Předvídatelné financování, transparentní pravidla, víceletý rámec a financování podle skutečných potřeb proto nepovažujeme za požadavek jedné organizace.
Považujeme je za podmínku bezpečného, důstojného a dlouhodobě udržitelného systému sociálních služeb pro lidi, kteří jsou na jeho fungování každodenně závislí.
