Jan Rendl je dvaatřicetiletý cestovatel žijící v malé obci Stonava, avšak původem z Ostravy. Je autorem tří cestopisů o pěších dobrodružstvích v Jižní Americe. Honza je ve znamení Panny a během cestování se jeho panenská urputnost jistě hodí. V Honzově životě se při cestování střídají těžké chvilky se svobodou. Jak už to tak má asi celý svůj život. Na svém Facebooku Honza popsal z cest, že mu například slezly nehty na nohou či že zhubnul 17 kilo. Sám o sobě drsně prohlásil, že při cestování smrdí. A že už to ani necítí.
Honza například rok cestoval pěšky z Kolumbie do Chile, stopem za pár měsíců projel od Moldavska po Portugalsko nebo od Estonska po Řecko, prostě Evropu. Absolvoval také pěší pouť od pobřeží Karibiku do Medellínu. Ve starém Subaru projel se svým bráchou místa Blízkého východu, od oblastí Kurdistánu a Íránu až po Pákistán. Honza vypráví, že cestování chudšími zeměmi je jiné: „Lidé jsou zde přátelštější, otevření a pohostinní. Musíte se ale k nim dostat. A musí chtít vás k sobě pustit.“ Když třeba Honza projížděl Peru, nenechal si ujít možnost navštívit La Rinconadu. Místo stranou turistického zájmu je mezi místními známé nejen svou chudobou, ale především kriminalitou. I přesto se sem Honza vydal a oslovil místní horníky, zlatokopy. Ukázali mu, jak správně žvýkat koku, aby maximalizoval svou výkonnost. Tím, že si získal jejich důvěru, mu dokonce radili, ať před setměním opustí toto kriminální místo. Řekli mu: „Ztrácejí se tu lidi přímo z ulice. Nezůstávej přes noc, riskuješ.“ Honza věděl, že se o tomto místě hovoří jako o městě, kam jsou unášeny nezletilé dívky ze slumů a nuceny k prostituci. Zbraně a vraždy se tu objevují neustále. V La Rinconada lidé bydlí v plechových boudách. Jsou tu z nich celá sídliště. I přesto se sem potřeboval vydat. Když cestuje, tak na dřeň poznání.
Honza absolvoval i několik horolezeckých výstupů v Alpách, Andách či Asii včetně zdolání nejvyšší hory Evropy Mont Blancu, biblického Araratu či třetí nejvyšší hory Peru, Coropuny. Zdolával však i své nejniternější pocity. Kdysi ho situace přivedla k alkoholu a životu na ulici. Dnes žije ve Stonavě a s úsměvem popisuje domácí kamna a pohodu. A také neustálou provázanost s našimi Beskydy. Honza se svěřil, že dlouho netušil o své diagnóze. I proto se jeho život vyvíjel jinak, než si často přál. Diagnostika Aspergerova syndromu mu odpověděla na mnoho nezodpovězených otázek svého chování a jednání. Porozumění sebe sama mu pomohlo najít větší klid a životní balanc.
A snad právě i proto oslovil organizaci Mikasa, která se zabývá pomocí lidem s autismem více než 15 let. Honza nám přímo řekl: „Uděláme spolu sbírku, podpořím Vás.“ A tím naše společná cesta začala!
Sledujte náš web a sociální sítě, budeme Vás o společné cestě s Honzou a Mikasou pravidelně informovat. Čeká nás také společná túra Beskydami, před zahájením Honzovy velké cesty Amerikou. Honzu průběžně můžete vidět na přednáškách o svých cestách, pokud je mimořádně v ČR.
