Budu Vám vyprávět příběh Báry, maminky Honzíka, dítěte s autismem. Bára byla jako mnoho žen. Měla ráda svou rodinu, přátelé, práci a koníčky. Žila celkem spokojený život. Pak se jí narodil syn Honza a ve čtyřech letech mu byl diagnostikován (“nějaký”) autismus. I když byla Bára s manželem velmi aktivní, měli svou práci, rodinu, přátelé a koníčky, postupně museli vše, díky náročné péči o Honzu, omezit. Rodina i přátelé nezvládali trávit čas s dítětem, které má atypické projevy, nerozuměli mu. Začali se stranit, přestali Báře a Honzíkovi volat, nezvali je k sobě domů, ani na společně strávené odpoledne na hřišti. Práci Bára opustila, protože musela Honzu hlídat. A koníčky? Na ty už neměla ani sílu, ani pomyšlení. Vypadá to jako neřešitelný problém? A přesto to řešení má! Kdyby byly v České republice více DOSTUPNÉ KOMUNITNÍ SLUŽBY, jak časově, tak finančně, Bára by získala drahocenný čas také pro sebe. Pečovat 24/7 o dítě s autismem je vyčerpávající a pomoc doslova zachrání každou rodinu. Pečující musí denně čelit handicapu jejich dítěte a odmítání společnosti. Nemuseli by už ale čelit ztrátě vlastního života. Podpořte dostupnost komunitních služeb ve Vašem městě stejně jako Mikasa!
Další informace najdete také v našem článku zde.
