témaDítě s PAS ve speciálním školství4

Zde můžete klást dotazy a diskutovat nad tím, zda dítě s PAS (každé je individuální a je důležité brát v potaz také míru postižení) patří do speciálního školství, či je výhodná integrace.

Monika Valachová

Dobrý den, můj syn je autista, má 15 let. Celou dobu chodil na základní školu měl asistenta. Od září má přejít na Zvláštní školu. Se synem jsem hodně pracovala, abych ho na Základní škole udržela, bohužel syna tam nechtějí. Chci se zeptat jestli mají děti se Zvláštní školou nějakou budoucnost. A jestli bych neměla nárok na příspěvek na péči. Děkuji za odpověď Valachová.

pro zapojení do konverzace se zaregistrujte / přihlašte
Mgr. Tereza Šimečková
průvodce, psycholog

Dobrý den,
děkujeme za důvěru, s kterou se na nás obracíte.
Co se týče budoucnosti Vašeho syna, pokud máte na mysli pracovní zařazení, existuje tzv. podporované zaměstnávání, které je určeno pro osoby, jejichž schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou a průběžně poskytovanou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce. Jedná se o časově omezenou službu určenou lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. V rámci podporovaného zaměstnávání existuje možnost získat pracovního asistenta, který pomáhá klientům přímo na jejich novém pracovišti najít nejvhodnější způsob komunikace, získat dovednosti a návyky potřebné k výkonu práce.
Co se týče Vaší další otázky, tedy příspěvku na péči, je vždy určen osobám, které potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách, přičemž při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (neposuzuje se u osob do 18 let). O příspěvek můžete zažádat vyplněním formuláře níže, na základě kterého Vám bude přidělen sociální pracovník, který provede tzv. sociální šetření v přirozeném prostředí Vašeho syna, tedy u Vás doma a také posudkový lékař, který posoudí zdravotní způsobilost syna.
https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/form/edit.jsp?FN=PnP140101551&CMD=EditForm&SSID=1xLTtJa.b83f6lzaQBg~jywlHBIYmOLY
Více informací naleznete na internetu https://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek.
V případě dalších dotazů se na mne neváhejte obrátit.
Krásný den přeje

Mgr. Tereza Šimečková

Průvodce v projektu „Průvodcovství a síťování rodin s dětmi s autismem“
Tel. 725 937 789, email: simeckova@mikasazs.cz

Martina Černá

Dobrý den. Jmenuji se Martina Černá a od prosince pracuji jako AP na ZŠ v Nymburce ve třídě , kde jsou děti s kombinovaným postižením( dětský autismus, těžká MR a jedna žákyně ( 10 let) má k výše popsanému jestě senzorineurální percepční nedoslýchavost). Naslouchátka bohužel ještě neakceptuje po hodině nejvýš po dvou je sundává a bez nich neslyší. Dále ve třídě máme žáka 9 let , kterému rodiče doma vše povolí a ve škole ,když má pracovat ( číst, psát, počítat) tak křičí, piští, bouchá vším co mu přijde pod ruku. Pokud může dělat co se mu líbí je spokojen. V současné době si dodělávám kurz AP a touto cestou bych Vás chtěla poprosit o vice informací jak s těmito dětmi co nejlépe pracovat, začlenit do kolektivu ( společnosti) jak je vzdělávat a popřípadě jaké pomůcky jsou vhodné. Zda by bylo vhodné se naučit znakovou řeč a pokusit se žákyni naučit alespoň základy. A pokud bych mohla poprosit o více kontaktů na rodiny se stejně postiženými dětmi nebo skupiny.

s přáním hezkého dne Černá Martina

pro zapojení do konverzace se zaregistrujte / přihlašte
panacek

Dobrý den, paní Černá,

děkujeme za Vaši důvěru, se kterou jste se na nás obrátila. K tomu, abychom Vám mohli poskytnout konkrétní doporučení, jak s danými žáky pracovat, máme bohužel velice málo informací. Bohužel i tak neexistuje univerzální přístup, který by bylo možné využít při práci se všemi dětmi s autismem. Každé dítě je jiné, má své specifické potřeby a co je funkčním přístupem u jednoho, nemusí být efektivním řešením u jiného. Existuje opravdu velké spektrum poruch autistického spektra, které mají velice rozdílnou formu a intenzitu.

Dá se však říci, že existují obecné zásady, které můžete vyzkoušet a zjistit tak, zda bude dané doporučení či přístup funkční či nikoliv. Obecně je u dětí s autismem velice důležitá speciálně pedagogická péče. Při práci s dětmi s autismem se osvědčují například metody kognitivně behaviorální terapie (KBT), aplikované behaviorální analýzy (ABA), metody strukturovaného učení a nácvik funkční komunikace. Pod heslem „metodické postupy uplatňované při vzdělávání žáků s PAS“ na internetu určitě naleznete nepřeberné množství literárních i internetových zdrojů, kterými se můžete inspirovat.

Je velice důležité, abychom dítěti s autismem co nejvíce zjednodušili a zpřehlednili svět, ve kterém se pohybuje a který pro něj může být chaotický. V rámci přístupu k dětem s autismem se osvědčuje zejména individuální přístup, vizualizace (např. prostoru a času; možná forma vizualizace – obrázky, grafy, symboly, piktogramy, časový plán činností apod.), struktura (např. srozumitelná, jasná, platná pravidla; strukturované postupy a schémata; strukturalizace prostoru, činností, času, pracovního místa atd.), konkrétnost a přehlednost (co, jak, kde, kdy, kdo a proč), stručná a jasná komunikace (stručnější věty, konkrétní příklady, zdůraznění podstatného, jasné pokyny, struktura činností). Bývá velice efektivní, pokud se nám podaří zjistit, co má dítě rádo a co jej motivuje (sociální, materiální či činnostní odměna). Daný motivační prvek pak můžeme využít k podpoře motivace dítěte při výuce. Důležité je také začlenit pravidelné oceňování – cíleně vyhledávat, co žákům jde, co umí, co se jim povedlo a na čem můžeme stavět. Neméně důležité je také vyvažovat dobu trvání práce a odpočinku (sledování únavy, míry neklidu či pasivity žáka; zakomponování relaxace přímo do hodiny; využití a umožnění pobytu v relaxačních místnostech, popř. kabinetu, toalety apod.) a to s ohledem na potřeby žáka (schopnost soustředit se pouze krátkodobě, přidružená porucha pozornosti, snadná unavitelnost atp.).

Co se týče „nevychovanosti“ dítěte, ta má většinou nějakou příčinu. Negativní chování u dítěte s autismem může vznikat například jako důsledek nemožnosti nebo neschopnosti komunikovat své potřeby. Dítě tak může reagovat negativním, nevhodným nebo agresivním způsobem například na základě frustrace, úzkosti, zvýšené citlivosti na smyslové podněty či bolesti, kterou není schopno pojmenovat. Vždy je tedy důležité zkusit zjistit, co za daným chováním může stát, co se nám daným chováním dítě snaží říct, co dítě potřebuje (např. méně senzorických vjemů, méně přetěžování podněty) a z jakého důvodu může dané chování opakovat (např. upoutání pozornosti, vyhnutí se práci, získání odměny apod.). Je důležité si uvědomit, že dané chování dítěti často něco přináší. Je přínosné také sledovat, jaké podněty v dítěti toto problémové chování vyvolávají, co chování předchází, co po něm následuje a jaké proměnné výskyt problémového chování ovlivňují.

Co se týče komunikace s dítětem s autismem, je možné vyzkoušet nespočet alternativních způsobů komunikace – komunikační knihy, piktogramy, obrázky (fotografie, kresby), kartičky s činnostmi, gesta, znaky. Konkrétní způsob komunikace je vždy potřeba přizpůsobit konkrétnímu dítěti a jeho potřebám a možnostem.

Obecně se vyplácí komunikaci s dítětem a celkový vzdělávací přístupu nastavit za pomoci odborníků a vycházet z individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán zpracovává škola na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce.

V souvislosti se zmíněnými naslouchátky je možné slečnu podpořit v nošení naslouchátek tak, aby se pro ni naslouchátka stala oblíbenějším předmětem. Můžeme k tomu využít různé obrázky dětí, které naslouchátka nosí, nebo můžeme naslouchátka zakomponovat do hry. Využívání naslouchátek je dobré trénovat nejdříve v krátkých časových úsecích, po kterých následuje oblíbená odměna.

Jak jsme psali již na začátku, neexistuje jednotný univerzální správný postup. K objevování funkčních přístupů je tedy potřeba nevzdávat se, mít otevřenou mysl a zkoušet a zkoušet.

V případě, že budete mít jakékoliv další otázky, neváhejte se na nás obrátit.

Mgr. Veronika Lukešová
Průvodce v projektu „Průvodcovství a síťování rodin s dětmi s autismem“
Tel.: +420 725 937 759, email: lukesova@mikasazs.cz
MIKASA z.s.
http://www.mikasazs.cz

Nenašli jste, co hledáte?
Zeptejte se našich odborníků

pro zapojení do konverzace se zaregistrujte / přihlašte