Když respekt funguje lépe než zákaz

Práce v Denním stacionáři je někdy o kreativitě a porozumění tomu, co naši klienti právě potřebují.

Nedávno se pracovníci s klienty vydali na běžný nákup surovin na pečení. Každý klient si měl vybrat to, co má rád a pomohl s přípravou. David, klient s poruchou autistického spektra, měl ale úplně jiný plán a chtěl jet autobusem za každou cenu. Pokud si David něco umane, jen tak to nepustí. Místo přesvědčování se pracovnice rozhodly reagovat po svém. Kreativně a s respektem. Pracovníci ho nechtěli nutit ani mu brát možnost volby. A tak přišla na řadu kreativita, která je u nás často tím nejlepším nástrojem. Vyrazili na nákup autobusem. Jednu zastávku. Tak, aby se naplnilo Davidovo přání a zároveň se zvládl i původní plán.

Takové situace nejsou výjimkou. Někdy se David vydá jiným směrem, než je domluveno. Tým ho podpoří v naplnění jeho potřeby a on se pak většinou sám vrátí na společnou trasu. Jindy v obchodě vezme celý regál místo jednoho prášku do pečiva. I proto pracujeme s vizuální podporou jako jsou obrázky konkrétních věcí, velikostí porcí a jasnými symboly. Díky nim David lépe chápe, co znamená „jeden kus“ nebo „běžná velikost“. A je vidět, že mu to pomáhá.

David měl náročný start do života. Krátce po narození prodělal krvácení do mozku, dlouhé týdny strávil v nemocnici, prošel několika speciálními školkami i školou. Právě tam zažil i situace, které byly pro malé dítě velmi traumatizující. Pokud chtěl utíkat, přivazovali ho k topení. Bylo to děsivé a hluboce nebezpečné zacházení, které by dnes už nikdo nepřijal jako řešení. Dnes má ale kolem sebe tým, který ho bere takového, jaký je. Tým, který hledá cesty, ne překážky.

Děkujeme všem pracovníkům, kteří každý den dokazují, že trpělivost, respekt a lidskost mají obrovský význam.