Roky nepochopení, jedna odpověď. Alexův příběh o autismu

Dnes bychom s vámi chtěli sdílet příběh jednoho z našich instagramových sledujících, říkejme mu třeba Alex. Napsal nám, protože věří, že mluvit o autismu a o tom, co lidé na spektru prožívají, má smysl.

Tomáš vyrůstal s nediagnostikovaným autismem, ADHD a traumaty, která si nesl už od dětství. Každý den byl pro něj boj. Prošel si šikanou ve škole, nepochopením doma, neustálým maskováním, aby „zapadl“. Lidé mu říkali, že je přecitlivělý, rozmazlený nebo hysterický, přestože jen reagoval na svět, který byl pro něj příliš hlasitý, příliš jasný a příliš rychlý.

Alex byl hypersenzitivní na zvuky, světlo i pachy, rychle se vyčerpával, měl výbuchy, impulzivitu i hyperaktivitu. Zároveň byl jako malý vědec fascinovaný čísly, vlaky, meteorologií, kamínky. Místo podpory se mu ale často dostávalo posměchu.

Až v dospělosti se potvrdilo, že žil s PAS, ADHD a hlubokými traumaty. Říká, že kdyby o sobě věděl dřív, mohl být jeho život jiný. Nedávno navíc přišel o online kamaráda z Ostravy, také na spektru autismu, který svůj boj nezvládl. Alex se ptá, proč to tak musí být a my víme, že odpověď není jednoduchá.

Ale víme i to, že nikdo by na svůj příběh neměl být sám.

Proto sdílíme jeho slova a mluvíme o autismu. Proto podporujeme rodiny, děti i dospělé, kteří se v podobných příbězích poznávají.

Máte i vy svůj příběh? Chcete ho sdílet? Napište nám. Každý hlas pomáhá měnit svět k většímu porozumění.