Klienti Domova Mikasa, s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči, používají ve většině případů neverbální komunikaci. Místo slov využívají piktogramy, gesta, své chování a jiné prostředky dorozumívání.
„Chceme klientům porozumět a tím jim i nám usnadnit komunikaci. Posloucháme klienty nejen ušima, ale i očima. Napojujeme se na jejich komunikační kanál. Vedeme u klientů komunikační knihy, kde podpůrný pracovník zaznamenává nové postřehy nejen z komunikace klienta. Máme také nástěnky s fotografiemi jídla v lednici nebo oblíbených jídel, aby si klient mohl vybrat, co bude jíst a nechyběla jeho oblíbená strava. Je třeba si uvědomit, že jídlo je jedno ze základních potřeb klienta a pokud není uspokojena, nemůže být klient šťastný. Naši klienti zde žijí. Představte si, že si nikdy už nedáte palačinky nebo bábovku, protože to lidé, kteří se o Vás starají, neumí s vámi vykomunikovat. Tato oblast se u klientů dost podceňuje. Ale my se nezaměřujeme jen na základní potřeby klientů, jdeme více do hloubky, doslova na dřeň. Pravidelným pozorováním komunikačních stylů klientů, jejich analýzou a hledáním vhodných komunikačních způsobů pro oboustranné porozumění se neskutečně posouváme dál. Rozumíme klientům, jaké jsou jejich potřeby a snažíme se je naplnit. Jak jsem zmínila, cílem je mít šťastné klienty,“ popisuje metody Domova Mikasa jeho vedoucí, Iva Malcharová.
V domově bydlí i klient Gabriel, který rád komunikuje přes doteky. „Zkoušíme s ním komunikovat skrz tlesknutí, tak aby nám díky němu dal najevo, zda s něčím souhlasí. Zatím jsme se díky tleskání dokázali na klienta tzv. napojit, navodit vzájemný pocit důvěry a poznáme, kdy vyžaduje naši přítomnost a kontakt, nebo kdy chce být raději sám,“ vysvětluje Iva.
Pro komunikaci s klienty používají podpůrní pracovníci také tablety. „Speciální animované programy dokážou od klienta k pracovníkům skvěle komunikovat. A když klientovi rozumíme a jsme schopni jeho potřebu naplnit, snižujeme míru úzkosti a zvyšujeme životní pohodu klienta. V důsledku toho se nám daří předcházet náročnému chování, což je náš cíl,“ uzavírá Iva.
