Ne životu v kleci

Lidé s autismem bývají společností odsouzeni k životu v izolaci. Jsou odsouváni na okraj společnosti. Někam, kde je nikdo nevidí. Většina z nich skutečně žije v „kleci“. Ať už v nehmatatelné sociální, anebo doopravdy ve fyzické kleci. Jenže takový život přeci není žádným životem. U klecových chovů nám to došlo, ale u lidí ne?

Zapomeňte na předsudky a pojďte společně měnit svět autismu. S Vaší podporou to dokážeme.

Chtěl/a bych podpořit lidi
s autismem jinou částkou

Veronika Michal Kristýna Tomáš

Dopřejte rodinám odpočinek dětí s autismem

Verča je pětiletá slečna s poruchu autistického spektra a ADHD. Je velmi živá a veselá, ráda vyhledává společnost. Díky autismu však neumí navazovat kontakt, nemluví. Když se jí něco nelíbí a je v nepohodě škrábe se do ruky, plácne sebou o zem a kope kolem sebe. Není nevychovaná – je autistická.

Verča by potřebovala společnost dalších dětí, potřebovala by někoho, kdo by jí nahradil babičku, dědu, tetu, strejdu, byl jí oporou a průvodcem v našem běžném světě. Máte volný čas? Chcete jej trávit smysluplně? Poznat nové věci? Podívat se na svět jiným pohledem? Staňte se hostitelem!!!

Z klece až do obchoďáku. Michal to dokázal

25letý Michal trpí těžkým mentálním postižením, autismem a dětskou mozkovou obrnou. Než v roce 2009 navštívil náš stacionář, žil v podstatě zavřený v kleci. Michalovo chování je totiž problémové natolik, že si s ním dlouho nikdo nevěděl rady. Pečlivě si hlídá svůj prostor, nemá rád malé uzavřené místnosti a příliš cizích lidí kolem sebe. Když se mu něco nelíbí, dokáže být velice agresivní.

S Michalem jsme však za 10 let práce udělali obrovské pokroky. Ač stále potřebuje svůj vyhraněný prostor, je mnohem mírnější a umí si říct, co potřebuje. Chodíme na procházky do okolí a Bělského lesa, jezdíme městskou hromadnou dopravou, navštěvujeme obchodní centra i restaurace. Michal miluje společné akce – těší se na Mikuláše, na výlety i smažení vajíček. Je na něm vidět, že je spokojený. Už nemusí žít v kleci.

Dřív jen křičela. Dnes je Kristýna konečně spokojená

25letá Kristýna trpí středně těžkou mentální retardací, autismem a hluchotou. Komunikace pro ni byla odjakživa velmi obtížná, což vedlo k rozvoji problémového chování. Když nebyla spokojená, dala to najevo křikem, boucháním a rozbíjením věcí kolem sebe.

Po třech letech v denním stacionáři začala Kristýna komunikovat pomocí obrázků a fotek. Dokáže si říct o cokoli, což výrazně zlepšilo její vztah k okolí. Dnes už je Kristýna o poznání klidnější a s radostí se věnuje svým největším koníčkům – focení a natáčení videí.

Špatná nálada? Bude bouřka, oznamuje Tomáš

Tomáš trpí atypickým autismem, ADHD a pohybovou dyskartinací. Brzy oslaví 30. narozeniny. Odmalička se o něj stará babička, která ho také před pěti lety přivedla do denního stacionáře. Od té doby Tomáš udělal velké pokroky. Když na něj jde špatná nálada, umí nám to říct. „Bude bouřka,“ oznámí.

Tomáš se naučil také zvládat svou agresi a mírnit vztek. Pomáhají mu v tom zdánlivé maličkosti – videa v tabletu, drátek nebo lámání plastových ramínek, kterým dokáže dát pěkně zabrat. Nevadí nám to, dřív totiž Tomáš ubližoval sám sobě. Jsme rádi, že už to nedělá. Raději pořídíme zásobu ramínek.

3 důvody, proč
se stát dárcem

NE ŽIVOTU V KLECI

Lidé s těžkou formou autismu žijí často v naprosté izolaci od společnosti. Jako zvířata v klecích. S námi přitom dělají obrovské pokroky, za kterými je spousta dlouhodobé práce. Přečtěte si jejich příběhy a uvidíte sami.

NEJSOU PENÍZE

Jako nestátní nezisková organizace nemáme právo na dotace. Vaše dary jsou tak prakticky jediné významné peníze, které nám umožňují zajistit fungování všech aktivit a služeb a udržet jejich vysokou kvalitu.

PÉČE JE DRAHÁ

Našim klientům chceme dát na cestu ke štěstí jen to nejlepší, což není zadarmo. Péče o jednoho klienta v denním stacionáři stojí 12 500 Kč měsíčně, sociální rehabilitace vyjde zhruba na 80 300 Kč. Nejdražší je průvodcovství, jehož měsíční náklad na klienta se blíží 100 000 Kč.

Na co přispíváte

BĚŽNÝ PROVOZ

Nájmy, platy odborných pracovníků, jejich pravidelná školení, pomůcky pro klienty nebo třeba jídlo. Na tohle všechno a spoustu dalšího musíme sehnat peníze, abychom mohli normálně fungovat.

NOVÉ PROSTORY

Šetříme na nové prostory pro denní stacionář a domov, na který si myslíme už nějakou dobu. Chceme být navíc všichni pohromadě. Dnes jsme roztroušení po celé Ostravě, což nevyhovuje nám ani klientům.

NOVÝ START

Jsme velmi aktivní organizace, která nemůže stát na jednom místě. Máme neustálou potřebu rozvíjet se a hledat stále nové způsoby, jak pomáhat klientům a jejich rodinám. Mezi naše nejnaléhavější plány patří rozšíření stacionáře, výstavba domova a osvěta široké veřejnosti. Lidé musí vědět, že autismus není něco, čeho bychom se měli bát.

Spoléháme na vaše dobrá srdce

Podpořte jednou něco, co má smysl.
Děkujeme.